Velký Roudný
49.8913494 17.5230378
Nejvyšší sopka Nízkého Jeseníku přírodní památka Velký Roudný se od roku 2007 pyšní dvacetimetrovou dřevěnou rozhlednou. Na vrchol vede z obce Roudno zelená turistická značka a od silnice mezi Roudnem a Křišťanovicemi, kde se dá zaparkovat v sedle mezi Malým a Velkým Roudným, je to nahoru necelý kilometr. Stoupání po louce je docela příkré, a tak si lze při odpočinku užívat krásné výhledy, které se cestou nabízí. Poslední krátký úsek trasy vede lesem a rozhledna se ukrývá mezi stromy do poslední chvíle.
Ještě než se dostaneme k rozhledně je potřeba zmínit stolový kámen ze sopečné horniny, který se nachází vpravo vedle cesty, těsně pod vrcholem.
Je to památka na boj mezi Bohem a Luciferem. Horu kdysi osídlili čerti a do okolí dštili síru, rozhazovali žhavé kameny a vůbec dělali rutyku. Lidé modlitbami přivolali Boha, který Luciferem mrštil o zem a tím vytvořil velkou díru, v níž zmizel. Za ním pak naskákali všichni čerti. Při urputném boji se dotyčný kámen rozlomil na dva kusy. Na jedné polovině jsou stopy po drápech Lucifera a na druhé zůstala Boží stopa v níž se drží voda i v době sucha. Tak praví pověst. Toto se událo na konci třetihor nebo na začátku čtvrtohor, proto od té doby sopka nesoptí.
Dalším objektem na vrcholu tohoto stratovulkánu je kaplička z roku 1933, která podlehla socialistické péči a zchátrala. Roku 1998 se podařilo pobořený objekt kapličky obnovit, později byla obnovena i křížová cesta k ní vedoucí. V přístřešku u kapličky je umístěna kovová schránka s vrcholovou knihou.
Výletní restaurace jejíž pozůstatky jsou zde patrné, je ovšem již minulostí a zbyly z ní pouze ruiny. Takže dojíme vlastní donesenou svačinku a hurá na věž. Rozhledna je celoročně volně přístupná a unese 16 osob, proto se před výstupem nezapomeňte přepočítat. Vyhlídková plošina je v 17 metrech, je zastřešena a vrcholek stříšky je ve výši 20 metrů, tzn. že je ve stejné nadmořské výšce jako je nejvyšší vrchol Nízkého Jeseníku Slunečná, t.j. rovných 800 m.n.m. Dřevěnou modřínovou konstrukci projektoval Vladimír Šarman z Krnova autor rozhledny na vrchu Vyhlídka, dříve Melzenberg v Krnovské čtvrti Ježník.
Na vyhlídkovou plošinu vede 72 schodů a po jejich zdolání se nám otevře pohled na obec Roudno nad kterou se tato sopka, mimochodem nejvyšší z pěti nízkojesenických sopek vypíná.
Vodní plocha pod horou je hladina, rozlohou deváté největší přehradní nádrže Česka, Slezské Harty na řece Moravici, jenž částečně zatopila 6 vesnic. Skoro celý byl zatopen Karlovec, z něhož zůstal zachován pouze kostel sv. Jana Nepomuckého z roku jehož původ sahá až do roku 1599.
Okolní Nízký Jeseník, včetně nejvyšší Slunečné jihozápadně a Malého Roudného se skrývá za hradbou stromů vyšších než rozhledna. Severně se díváme na Krnovsko, Bruntál s další sopkou, kterou je Uhlířský vrch s poutním kostelem Panny Marie Pomocné. Východně se nachází Opavsko a na jihovýchodě vidíme Oderské vrchy, za nimi pak modrou hradbu Beskyd. Nejkrásnější výhled z rozhledny směřuje západním a severozápadním na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku s jeho nejvyššími dominantami.
Venušiny Misky - Černá Voda - Rychleby
Venušiny misky jsou národní přírodní památka zhruba 4 km jižně od obce Velká Kraš v okrese Jeseník. Chráněné území zaujímá vrcholovou část Smolného vrchu v Žulovské pahorkatině.
03 JASENNÁ - VARTOVNA
Pěkný výhled z rozhledny Vartovna. Název Vartovňa od slova vartovat - hlídat. Zde probíhala hranice s Uhry, bylo tady nutno hlídat nejen pašeráky, ale i nájezdy Turků. Fojtství velel Fojt. Dnes by se řeklo šéf Městské policie a Celní Správy dohromady.
Krásenská rozhledna (13.4.2012)
Nedaleko města Horní Slavkov, nad obcí Krásno se nachází Krásenský vrch. V letech 1933 -- 1935 na něm byla postavena kamenná rozhledna (podle plánů sochaře Williho Russe a architekta Fritze Hoffmanna). Protože se stavěla v době hospodářské krize, pracovalo na ní 25 nezaměstnaných a za války nesla dokonce jméno říšského vůdce Adolfa Hitlera. Rozhledna je zajímavá především vnějším spirálovým schodištěm. Krásenská rozhledna je 25 m vysoká, schodiště má 120 schodů. Na vrcholu jsou orientační tabulky -- keramické destičky s panoramatickými kresbami výhledu. Za pěkného počasí jsou z rozhledny vidět Doupovské hory, Tepelská vrchovina a nevyšší vrcholy Slavkovského lesa. Dříve tu býval hostinec s tanečním parketem.
Pod Krásenským vrchem se vine Dlouhá stoka, umělý vodní příkop dlouhý 24,2 km. Sloužil k zásobování krásenských a slavkovských cínových dolů vodní energií a dřevem.
Rozhledna je volně přístupná veřejnosti.
Hraniční vrch - Město Albrechtice
Od roku 1980 stojí na Hraničním vrchu u Města Albrechtice ve výšce 527 m.n.m. dvě věže telefonních operátorů. V roce 1999 se ale přestaly používat k původnímu účelu a bylo rozhodnuto o jejich likvidaci, ke které však nikdy nedošlo. Naopak stožáry byly roku 2006 prodány Městu Albrechtice za symbolickou cenu 1000,- Kč a bylo rozhodnuto, že se z nich vybuduje rozhledna.
Jelikož stožáry jsou dva nebylo daleko k originálnímu nápadu vybudovat rozhlednu se dvěma vyhlídkovými plošinami spojenými lávkou.
Z Města Albrechtice se k rozhledně dostanete po modré turistické značce, z níž musíte asi po dvou kilometrech odbočit vpravo u improvizovaného parkoviště na louce a pokračovat po místní modré značce až k cíli. Ti pohodlnější či méně zdatní mohou zaparkovat auto na již zmíněné louce a po lesní cestě těch zbývajících asi 600 metrů dojít na vrchol. Celoročně volně přístupná rozhledna, jak již název vrchu napovídá, leží na česko-polské hranici.
Rozhledna je vybudována podle projektu architekta Rudolfa Hona a byla otevřena v říjnu 2011. Jak jsem již zmínil v úvodu, tvoří ji dva příhradové stožáry s vyhlídkovými plošinami. Jeden stožár je obtočen schodištěm se 149 schody, po kterých vystoupáme na jednu z vyhlídek do výše 25 metrů. Na druhou plošinu se dostaneme po 17 metrů dlouhé lávce spojující plošiny.
Obě vyhlídky jsou osazeny informačními mapami takže s orientací není žádný problém. Vždy víte, kam koukáte. Rozhled je do všech stran a je krásný i za průměrné viditelnosti. Město Albrechtice pod kopcem či blízké Rudíkovy a Třemešnou nebo o něco vzdálenější Krnov máme jako na dlani.
Směrem na západ od Albrechtic se zvedají první jesenické vrchy, za nimiž lze spatřit nejvyšší partie Hrubého Jeseníku.
Za příznivějších podmínek lze směrem na jihovýchod dohlédnout až do Ostravy a Beskyd a výhled na severovýchod do polské roviny připomíná pohled z letadla.
A nakonec ještě poznámka pro bázlivější. Stožáry rozhledny i přestože jsou ukotveny ocelovými lany jsou velmi pružné a i při mírnějším větru je výkyv vyhlídkových plošin znatelný. Samozřejmě schodiště je roštového provedení a tedy průhledné shora až dolů - tedy nic pro lidi trpící závratí. Ti mohou spočinout na lavičkách či odpočívadle pod rozhlednou.
Zimní výšlap na Praděd - 2016 (1080 - 60p)
Letní výšlap na Praděd - 2016 (1080.60p)
Na Skalce - Horní Holčovice
50.144272 17.450858
Původní rozhledna této konstrukce stála na jizerkohorské hoře Smrk od roku 1892 do roku 1946, kdy byli její vlastníci vysídleni a rozhledna postupně zchátrala. Podruhé se rozhledna narodila v Praze, když byla v roce 2009 otevřena v zoologické zahradě její kopie a nazvána rozhledna Obora. Třetí stejná rozhledna je ta, kterou navštívíme dnes. Poslední kopie stojí nad Horními Holčovicemi těsně pod vrcholem Moravského kopce v nadmořské výšce 760 metrů od roku 2103.
K rozhledně vede modrá turistická značka z nedalekých Holčovic nebo ze vzdálenějšího Vrbna pod Pradědem. Autem lze dojet na parkoviště pod rozhlednou, z kterého je to nahoru asi 400 metrů. Volně přístupná dřevěná věž je vysoká 19 metrů a na vyhlídkovou plošinu vede 79 schodů.
Pod rozhlednou se nachází farma v jejichž ohradách je k vidění mnoho druhů zvířat od běžných ovcí až po méně běžné jeleny, zubry a další.
Rozhled je za dobré viditelnosti opravdu impozantní. Viditelné jsou nejvyšší partie Beskyd samozřejmě s Lysou Horou, a někdy i nízké Tatry. Bližší sopečné vrcholky Nízkého Jeseníku Velký a Malý Roudný a na západním obzoru se vypínající nejvyšší partie Hrubého Jeseníku tvoří překrásnou scenérii.
12.Na MTB - Krnov-Hraniční vrch(rozhledna)-po červené zpět.(1080 60p)